TFB01

50 tipů pro nahrávání | 1

Nejen ti kdo začínají s nahráváním se učí každý den něco nového, ale proces zdokonalování se a adopování nových postupů či technik je nikdy nekončící proces. Avšak i přesto existují učitá nepsaná pravidla a zásady které je dobré znát a osvojit si je či z nich alespoň vycházet. Proto jsem pro tento týden připravil malý seriál ve kterém si postupně představíme 50 tipů pro nahrávání které mohou pomoci začatečníkům na jejich cestě za slávou.

1. POZICE MIKROFONU

Optimální pozice mikrofonu se odlišuje podle typu instrumentu a prostředí ve kterém ve kterém se nahrává. Zakladním pravidlem je pečlivý poslech na různých pozicích, tedy jak instrument v daném místě zní a co daný prostor ke zvuku přidává. Optimální pozicí mikrofonu je pak správná rovnováha mezi těmito dvěmi faktory.

2. NAHRÁVÁNÍ BICÍCH

Při nahrávání bicích není vyjímkou použvání deseti či více mikorofonů ale to nezaručuje že budou bicí znít lépe. Takovýto počet mikrofonů nám pouze umožní větší flexibilitu pro dosažení vyváženého zvuku při mixu. Ale i se čtyřmi mikrofony se dají bicí nahrát velmi kvalitně při umístění jednoho mikrofonu před kopák, jednoho nad virbl a dva nad bicí soupravou (Overheady). Jen je dobré dbát na to aby oba OH mikrofony měly stejnou vzdálenost od středu virblu.

3. PRVNÍ JE RYTMIKA

Pokud nahráváte skladbu odděleně tedy stopu po stopě bude se hudebníkovi nahrávat lépe s rytmickým podkladem než jen s čistým metronomem. V současné době existuje mnoho kvalitních VSTi s emulacemi bicích souprav a většina z nich má v nabídce mnoho přednastavených základních rytmů které dobře k tomuto účelu poslouží.

4. NAHRÁVÁNÍ S EFEKTY

Při mixování se velmi často používá různých efektů jakými jsou například reverb nebo delay pro obohacení a úpravu již nahraného materiálu. Oproti tomu nahrávání signálu již obohaceného o efekty může být zásadní chybou jelikož tyto efekty nelze z nahraného signálu odstranit. Existují však vyjímky, například při nahrávání elektrických kytar kdy jsou použité efekty nedílnou součástí výsledného zvuku.

5. MIKROFON A DI

Při nahrávání elektrické kytary a zejména pak baskytary je běžnou praxí záznam takzvaného suchého signálu do jedné stopy přes DI. I když je záznam kytarového signálu z 99% snímán pouze mikrofony jelikož signál je již obohacený o efekty, zvukový přednes zasilovače a kabinetu, způsob záznamu pomocí DI do další stopy nabízí možnost případného reampingu při situacích kdy nejsme se signálem zaznamenaného mikrofonem zcela spokojeni nebo chceme vyzkoušet jiný zesilovač či kabinet a kytarista je na turné. Pro basovou linku se z velké části používá DI signál a zvuk kabinetu baskytary snímaný pomocí mikrofonů je věcí potřeb pro danou skladbu a hudebního stylu.

Kvalitní sluchátka jsou nedilnou součástí nahrávacího studia

Kvalitní sluchátka jsou nedilnou součástí nahrávacího studia

6. SLUCHÁTKOVÉ MIXY

Poskytovat hudebníkovi při nahrávání komplexní vyvážený sluchátkový mix může vést k jeho rozptýlení a nesoustředění se na svůj výkon. Správný CUE mix by měl hudebíkovi ve sluchátkách nabídnout základní mix stop které umožní dobrou referenci pro výšku tónu a časování, ostaní stopy mohou být zcela v pozadí. Následně si hudebník může určit přidání stop nebo efektů tak aby tento podklad co nejvíce vyhovoval jeho potřebám pro podání nejlepšího výkonu.

7. NAHRÁVAT 24-BIT

Nahrávání s vyšší bitovou hloubkou nabízí vyšší dynamický rozsah. S vyšším dynamickým rozsahem můžeme nahrát nejen více jemných detailů, ale největší výhodou je to že při 24-bit nahrávání si můžeme dovolit větší headroom a to se počítá.

8. SAMPLOVACÍ FREKVENCE

I když existují samplovací frekvence od 44.1 až po 192kHz, stále zůstává nejběžnějším distribučním formátem 44.1kHz nebo 48kHz a jedním z důvodů proč tomu tak je velikost dat, ale nahrávání na vyšších samplovacích frekvencích má své opodstatnění. Při nahrávání například akustických nástrojů je mezi nahrávkou 44.1kHz a 96kHz slyšitelný rozdíl, ale mezi nahrávkou 96kHz a 192kHz není žádný efektivní rozdíl a proto se samplovací frekvence 192kHz při běžném nahrávání v podstatě nevyužívá. Pro elektronickou hudbu zcela postačí samplovací ferkvence 44.1kHz a pro nahrávky obsahující akustické nástroje jsou vyšší samplovací frekvence výhodnější.

9. SLUCHÁTKOVÉ PŘESLECHY

Vždy je dobré mít na paměti že mikrofon je velmi citlivý a snímá i zvuky které v signálu nechceme. Jedním z těchto nechtěných signálů který může zcela znehodnotit nahrávku je signál pocházející z hlasitých sluchátek a to zejména pokud nahráváme poměrně tichý signál jako například akustickou kytaru nebo zpěv ať už tichý nebo s velkým dynamickým rozsahem. Proto jsou zcela uzavřená sluchátka a jejich správně nastavená hlasitost jedním ze základních pravidel pro kvalitní nahrávku.

10. MONITOROVÁNÍ S NÍZKOU LATENCÍ

Při nahrávání do počítače dochází ke zpožďování signálu jelikož vstupní audio signál musí projít přes zvukovou kartu – CPU – software (DAW a pluginy) a zpět na výstup zvukové karty, každá z těchto instancí zapříčiní nepatrné zpoždění které známe pod názvem latence. I když se toto zpoždění pohybuje v řádu milisekund jeho celkový součet může být natolik velký že tento způsob monitorování nahrávaného instrumentu bude nepoužitelný.

Toto zpoždění které je problematické zejména u sluchátkových mixů můžeme obejít použitím tzv. přímého odposlechu (Dirtect Monitoring) který umožní uživateli poslech vstupního signálu s téměř nulovou latencí. Při této volbě má hráč v odposlechu vstupní signál který neprochází počítačem ale signál je posílán přímo na sluchátkový a linkový výstup zvukové karty. Při volbě Direct Monitoring je vstupní audio signál zároveň posílán do DAW pro možnost záznamu.

Většina současných zvukových karet je již touto funkcí vybavena, ale pokud se dostanete do situace kdy zvuková karta není touto funkcí vybavena lze pro tento účel použít jakýkoliv malý mixpult který bude zapojen před zvukovou kartu.

Zpoždění signálu je při živém nahrávání vždy problém takže pokud budete dělat hodně živých nahrávek pak tuto funkci zcela jistě oceníte.

Tags:

KONTAKT

Napište svoji zprávu a já se s vámi v nejbližší době spojím

Sending

©2018 ADM magazín

Designed by Stan Skrivanek at FineDiv Studio

or

Log in with your credentials

Forgot your details?