V roce 1930 došli vědci Harvey Fletcher a Wilden Munson z laboratoří Bell Labs k závěru že lidský sluch vnímá zvuk jinak než se do té doby předpokládalo. Tito pánové na základě svých výzkumů přišli na to, že lidský sluch nevnímá hlasitost zvuku ve všech pásmech se stejnou intenzitou. Na základě jejich testů vytvořili tabulku která nám ukazuje jak lidský sluch vnímá stejnou hlasitost v celém frekvenčním pásmu tedy 20Hz – 20 kHz.

Křivka Fletcher-Munson

Vnímání hlasitosti je velmi subjektivní a proto byl výzkum prováděn s početnou skupinou lidí splňující daná kritéria. Tyto subjekty měly určit zda hlasitost testovacího signálu vnímají jako stejnou, vyšší či nižší. Jak bylo zjištěno tak lidský sluch nejenom že nevnímá všechny frekvence o stejné ampitudě stejnou hlasitosti, ale rozpětí citlivosti našeho sluchu se mění s měnící se amplitudou.

Jinými slovy určité části frekvenčního spektra (basy – středy – výšky) budeme vnímat hlasitěji či slaběji než ostatní i když všechny frekvence budou mít stejnou amplitudu. Jakmile se amplituda bude zvyšovat či snižovat bude náš sluch tyto frekvence vnímat s rozdílnou hlasitostí. Pokud například budeme poslouchat hudbu na svém hifi systému a zvýšíme hlasitost, pak budeme vnímat basy a výšky hlasitěji zatímco středové pásmo frekvencí budeme vnímat jako ustupující či nevýrazné.

Pro lepší porozumění a pochopení proč tomu tak je nám pomůže právě graf s Fletcher-Munson křivkami který nám znázorňuje rozdíl potřebný k tomu aby lidský sluch vnímal všechny frekvence se stejnou hlasitostí. V dnešní době se používají již přesnější Equal-Loudnes Contours jelikož za dobu od prvního uvedení Fletcher-Munson grafu proběhlo mnoho dalších testů s testovanými subjekty, ale i tak jsou tyto křivky stále označovány jak Fletcher-Munson.

Na jedné ose je vyobrazen Sound Pressure Level (dB SPL) a na druhé ose je znázorněn frekvenční rozsah (Hz). Hlasitost je pak uváděna v Phon jednotkách. Tato jednotka se používá pro vyjádření subjektivního vnímání hlasitosti zvuku či šumu a je používána pouze pro vyjádření stejné hlasitosti zvuku. To znamená že křivka znázorňuje vztah mezi dB SPL a frekvenčním spektrem který lidský sluch vnímá jako stejnou hlasitost.

Pro vysvětlení by jsem se ještě v krátkosti vrátil k testům. Jako výchozí referenční bod byla určena frekvence 1000 Hz, kde 0 Phons bylo určeno jako 0dB tedy práh sluchu. Jelikož 1000Hz je referenční frekvence pak 110 Phones na 1000 Hz bude odpovídat 110 dB. Jak již však víme sluch nevnímá všechny frekvence se stejnou hlasitostí a proto 110 dB na 30Hz bude odpovídat hodnotě pouze 90 Phones. Proto jednotka Phon nemůže být použita pro měření vztahu mezi zvuky s rozdílnou hlasitostí pro tato měření se používá stupnice jejíž jednotkou je Sone.

Jak je vidět z grafu, náš sluch je díky evoluci nejvíce citlivý ve středním pásmu, tedy v oblasti rozsahu lidského hlasu. Opět se vrátíme k poslechu hudby na našem hifi systému. Pokud budeme poslouchat hudbu při nízké hlasitosti, pak nevýraznější z celého pásma budou právě středové frekvence. Nízké a vysoké frekvence pak budou nevýrazné. Občas se setkáme s funkcí „Loudness“ či „Bass Boost“ zejména u auto rádií. Tato funkce není určena pro „Blast Bass“

ale je to v podstatě EQ založený na Munson-Fletcher křivce pro zesílení nízkých a vysokých frekvencí pro vyvážený poslech při nízké hlasitosti.

Pokud pominu akustiku a další faktory pak má při mixingu na naše rozhodování velký vliv právě hlasitost našeho monitorovacího systému. Pokud monitorujeme na velmi nízké úrovni pak budeme vnímat jako nejhlasitější právě středové pásmo a výsledkem pak bude neúměrná kompenzace (zesílení) nízkých a vysokých frekvencí. Jestliže bude naše monitorovací úroveň velmi hlasitá pak se naše rozhodování o kompenzaci zaměří na střední pásmo. Pokud se podíváme na Equal-Sound Conture (Fletcher-Munson) pak nám bude dávat větší smysl doporučovaná hladina mezi 80-85 dB SPL.

V této hladině vnímá lidský sluch zvuk nejvíce vyváženě. Tuto hladinu lze změřit SPL metry které je možné zakoupit buď jako hardware v prodejnách hudeních nástrojů nebo jako software pro mobilní zařízení a to jak placený či zdarma. Pak již nezbývá nic jiného než spustit pink noise a zesilovat hlasitost až do požadované hodnoty (např. 83 dB SPL) a tuto pozici buď uložit, pokud nám to ovladač monitorů umožňuje, či si tuto pozici označit na mixpultu nebo zvukové kartě. Pokud budeme potřebovat zesílit poslech určité pasáže bude návrat na základní poslechovou hladinu věcí okamžiku.

Na níže uvedeném grafu je obrácený průběh Fletcher-Munson křivky s hladinou 80 dB SPL na 1000Hz. Takto bude náš sluch vnímat hlasitost signálu s konstantní amplitudou při průběhu frekvenčním spektrem.

Tags:

KONTAKT

Napište svoji zprávu a já se s vámi v nejbližší době spojím

Sending

©2018 ADM magazín

Designed by Stan Skrivanek at FineDiv Studio

or

Log in with your credentials

Forgot your details?